Jak a kdy podat daňové přiznání k dani z nemovitosti a k dani z příjmů fyzických osob v roce 2024 za rok 2023

Daň z nemovitostí

Pokud máte ze zákona zřízenou datovku, musíte podávat daňová přiznání elektronicky. Povinnost ale platí jen na přiznání, která souvisí s podnikatelskou činností. Pokud podáváte přiznání za nemovitost, která se podnikání netýká, můžete to udělat i na papíře. Platí-li povinnost elektronického podání a vy ji nedodržíte, dostanete pokutu 1000 Kč.

Lhůta pro podání: do 31.1.2024

Lhůta pro zaplacení: do 31.5.2024

Daň z příjmů

Daňové přiznání lze podat osobně na finančním úřadui, poštou nebo můžete využít nabídky na webových stránkách Finanční správy a podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky formou datové zprávy.

Finanční správa upozorňuje, že  má-li daňový subjekt  zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen formulářové podání (mj. také daňové přiznání) učinit pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Lhůty:

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává  nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Základní lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období 2023 je do 2. 4. 2024.

• Lhůta pro daňové přiznání podané elektronicky – 4 měsíce (2. 5. 2024),
•  Lhůta 6 měsíců (1. 7. 2024) pro daňového poradce a advokáta (dále jen poradce) – plná moc nemusí být uložena v 3 měsíční lhůtě u správce daně.

 

 

 

Jak chytře spořit na „penzijní připojištění“ a získat maximální daňový odpočet

Za rok 2018 lze odečíst od základu daně až 24 000 Kč.

V roce 2017 se upustilo od odečítání pevné částky 12 000 Kč z vámi vložených příspěvků. Nově tvoří odpočet  součet částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících přesáhly 1000 Kč. Maximální odpočet u penzijního připojištění tedy získáte, pokud jste si měsíčně spořili 3 000 Kč, tzn. ročně  36 000 Kč.

Zajímavou možností u penzijního připojištění je to, že na maximální odpočet lze dosáhnout i při nižší roční úspoře, pokud využijete mimořádné jednorázové splátky.  Např. pokud si budete měsíčně spořit jen 100 Kč a v některém měsíci vložíte mimořádnou splátku ve výši 24  900 Kč, naspoříte celkem za rok 26 100 Kč, ale získáte také maximální odpočet 24 000 Kč.

Sleva na invaliditu a starobní důchod

Sleva na invaliditu - souběh invalidního a starobního důchodu
Znění pro roky: 2014, 2013

Poplatník je léta invalidní a uplatňuje si daňovou slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč (invalidita I. a II stupně) nebo 5 040 Kč (invalidita III. stupně). Co se děje se slevou, když mu vznikne nárok na starobní důchod?

Nárok na vyplácený invalidní důchod zaniká dnem dosažení věku 65 let.  Tímto dnem zároveň vzniká nárok na starobní důchod. A to  ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod (neprovádí se výpočet starobního důchodu).

Ale poživatel takového starobního důchodu  může požádat i o výpočet starobního důchodu podle standardních pravidel. Pak mu bude náležet starobní důchod, který bude vyšší.

Sleva náleží  poplatníkovi, který invalidní důchod skutečně pobírá. S jedinou výjimkou.

Sleva náleží i poplatníkovi, který invalidní důchod pro invaliditu  nepobírá, ale  pouze z důvodu, že  splňuje podmínky pro nárok na starobní důchod (má tzv. souběh nároků na invalidní  a starobní důchod).

Sleva při souběhu důchodů se přizná  jen na základě předepsaného dokladu - potvrzení finančního úřadu o souběhu důchodů. Zaměstnavatel může tuto slevu přiznat výhradně na základě předložení zmíněného potvrzení.

Povinnost podat daňové přiznání

Nejčastější situace, kdy mám jako fyzická osoba povinnost podat daňové přiznání ...

Znění pro rok: 2013

A) Mám závislou činnost (zaměstnání) a...

      Nepodepsal jsem u některého ze zaměstnavatelů, které jsem měl postupně za sebou,  „Prohlášení k dani“(tzv. růžový formulář) a přitom mi byla srážena záloha na daň. Tzn., že jsem měl příjmy vyšší než 5000 Kč měsíčně. Pokud jsem měl nižší než 5000 Kč, byla mi sražena tzv. konečná srážková daň a nemusím dělat nic, protože daňová povinnost je vypořádána. Zde je namístě zvážit, zda je  pro mě výhodné nemít podepsané „Prohlášení k dani. Ve většině běžných případů to výhodné není. Podepsáním Prohlášení  (i dodatečně, do 15.února) se ze srážkové daně stane zálohová a díky slevě na dani sraženou zálohu dostanu zpět v rámci ročního zúčtování u zaměstnavatele)

      Měl jsem souběžně (zároveň) někdy v průběhu roku  dva a více zaměstnavatelů. Formulář „Prohlášení k dani jsem mohl podepsat pouze u jednoho z nich, daňovou povinnost nemám vypořádanou.

      Měl jsem kromě příjmů ze zaměstnání ještě jiné příjmy vyšší než 6000 Kč za rok.      A to: příjmy z podnikání (§7 ZDP- ze živnosti, zemědělské výroby, autorské honoráře atd), nebo z kapitálového majetku (§8 ZDP- dividendy, podíly na zisku, úroky a jiné výnosy, pokud nepodléhají zvláštní srážkové dani), nebo z pronájmu (§9ZDP – bytu, domu,, zemědělské půdy, movitých věcí) nebo ostatní neosvobozené příjmy (§10 ZDP- důchod nad 288 000 Kč, příležitostná činnosti, prodej auta do 1 roku atd., vrácení slevy při předčasném ukončení životního pojištění nebo penzijního spoření atd.)

Podepsání „prohlášení k dani“ u zaměstnavatele zjednodušeně řečeno  znamená   čerpání slev na dani.

Podávám-li daňové přiznání a měl jsem zaměstnavatele, musím si od něj vyžádat „Potvrzení o zdanitelných příjmech. Zaměstnavatel má povinnost mi ho vydat do 10 dnů od podání žádosti.

B) Jsem OSVČ nebo pronajímám nemovitost a ...

      Mám příjmy vyšší jak 15 000 Kč za rok

      Vykazuji daňovou ztrátu

C) Jsem nevýdělečně činný starobní důchodce a ...

      Mám důchod vyšší než 288 000 Kč za rok

D) Jsem výdělečně činný starobní důchodce a...

      Součet mých příjmů ze zaměstnání a základů daně (rozdíl příjmů a výdajů) z podnikání a pronájmu je vyšší než 840 000 Kč ročně

E) Jsem občan bez výdělečné činnosti a získal jsem víc jak 15 000 Kč ročně  např.

      prodejem nemovitosti do 5 let od nabytí

      prodejem auta do 1 roku od nabytí nebo do 5 let od vyřazení z obchodního majetku v „podnikání“

      převodem členských práv k družstevnímu bytu do 5 let od doby, kdy jsem je sám nabyl

F) Jsem občan bez výdělečné činnosti a získal jsem z příležitostné (jednorázové) činnosti nebo pronájmu movitých věcí víc jak 20 000 Kč za rok

Např.

      prodal jsem ovoce ze své zahrady, zeleninu, seno....

      vypomáhal jsem na stavbě, v kuchyni...

      postavil jsem sousedovi plot, sekal zahradu...

      pronajal jsem na 3 měsíce své nákladní vozidlo, brusku, obráběcí stroj, pilu...

      prodal jsem vytěžené dřevo ze svého lesa

Příjmy z příležitostných činností nebo pronájmu movitých věcí

Jak zdaňovat příjmy z příležitostných činností a pronájmu movitých  věcí...

 Znění platné pro rok: 2013

Příležitostnou činností podle § 10 daňového zákona se např. rozumí příležitostná úprava pozemku souseda, pomoc při sklizni ovoce a zeleniny, prodej přebytečných výpěstků z vlastní zahrady. Jde o jednorázové, nahodilé, neopakující se činnosti.

Příjem z pronájmu může být nahodilým jen tehdy, jedná-li se o pronájem movitých věcí. Pojem „nahodilý, příležitostný“ není v zákoně nijak definován. Praxe je taková, že pokud např. pronajmu kolegovi automobil nebo počítač či sekačku na celý rok, zcela určitě před finančním úřadem neobhájím, že jde o příležitostný pronájem. Bude se jednat o příjmy z pronájmu dle § 9 daňového zákona. Pronajmu-li ale jmenované movité věci na měsíc, půjde o příležitostný pronájem podle § 10.

Na druhou stranu pronájem věcí nemovitých (byť příležitostný) je vždy považován za příjem z pronájmu dle § 9 a nikdy nemůže být zdaňován jako příležitostná činnost.

Příjmy z příležitostných činností a příležitostného pronájmu, pokud nepřesáhnou v roce  20 000 Kč jsou od daně osvobozeny.

Příklad:

Starobní důchodce v průběhu roku prováděl příležitostně zednické práce. Celkem získal odměnu 19 000 Kč. Jiné příjmy neměl. Jde o příjem osvobozený od daně, poplatník nepodává daňové přiznání.

V případě prodeje movitých věcí je nejdříve potřeba vyloučit případy, kdy půjde o příjmy od daně osvobozené.  Nejde-li o příjmy osvobozené  je potřeba přiznat daň z příjmu. Inkasovaný příjem je však možno snížit o výdaje a snížit si tak základ daně.  

V případě neosvobozených příjmů půjde nejčastěji o případy nedodržení časového testu – např. automobil je prodán do 1 roku od nabytí

Co lze uplatnit jako výdaj:

Při prodeji věci  lze jako výdaj uplatnit cenu, za kterou byla prodávaná věc  prokazatelně nabyta.

Jedná-li se o věc zděděnou nebo darovanou, výdajem je cena stanovená pro účely výpočtu daně dědické nebo darovací, tj. cena uvedená ve znaleckém posudku.

Jedná-li se o  automobil, který byl předmětem finančního leasingu s následnou koupí, je výdajem celkově zaplacené nájemné, včetně marže (přirážky nad kupní cenu).

 

Příklad

Fyzická osoba prodala automobil, který vlastnila 7 měsíců, za 200 000 Kč. Koupila ho za 250 000 Kč.

Prodejce musí podat daňové přiznání. Jako příjem uvede 200 000 Kč a jako výdaj 250 000 Kč. V § 10 nelze vykázat daňovou ztrátu, tudíž základ daně a daň je nula. Přiznání ale musí být podáno.

Ukončení studia na VŠ a zdravotní pojištění

Ukončení studia na VŠ z pohledu zdravotního pojištění

Znění pro rok: 2014, 2013

Po dobu soustavné přípravy na budoucí povolání na VŠ je plátcem pojistného za studenta stát. Do dovršení 26 let. Ještě v měsíci, kdy dovršíl student 26 let a nepracuje, je plátcem pojistného stát. Podíváme se podrobněji na to, co se považuje za tuto dobu při řádném a mimořádném ukončení studia na VŠ.

a) Při řádném ukončení VŠ je dnem ukončení studia den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Není důležité datum promoce. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se přitom ještě dále považuje:

Ø      Kalendářní měsíc, v němž bylo řádně  ukončeno studium, bez ohledu na skutečnost, je-li v té době student výdělečně činný.

Ø      A dále ještě kalendářní měsíc po něm následující. Ale ten jen za podmínky, že student nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci.

Pozn.

Podmínka celého měsíce není splněna v případě, že student nastoupí na brigádu např. až  od 2.6. do 30.6..V tomto případě nevykonává celý měsíc výdělečnou činnost a stát je plátcem zdravotního pojištění.

Ø      Nezaopatřeným dítětem je student i po dobu od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se bezprostředně stane studentem téže nebo jiné vysoké školy, nejdéle však po dobu tří kalendářních měsíců, pokud další studium bylo zahájeno v nejbližším možném termínu, tzn. např. období mezi bakalářským a magisterským studijním programem.

b) Do kdy trvá soustavná příprava na budoucí povolání při mimořádném ukončení studia?

Ø      Při zanechání studia do dne, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě doručeno písemné vyjádření studenta o zanechání studia

Ø      Při zániku akreditace studijního programu do dne, kdy uplynula lhůta stanovená rozhodnutím MŠMT

Ø      Při odnětí akreditace studijního programu VŠ dnem, ke kterému VŠ oznámila zrušení studijního programu

Ø      Při vyloučení ze studia dnem, kdy rozhodnutí o vyloučení nabylo právní moci

Ø      Při nesplnění požadavku studijního programu dnem stanoveným studijním a zkušebním řádem konkrétní VŠ

Ø      Při přerušení studia doba mimo stanovené  přerušení v souladu se  studijním a zkušebním plánem VŠ  

Možnosti absolventa po ukončení studia:

• Nastoupí do zaměstnání a hradí za něj pojistné  zaměstnavatel
• Začne podnikat jako OSVČ a platí pojistné sám
• Nesežene práci a přihlásí se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, hradí za něj pojistné stát.
• Bude si platit pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů (pro rok 2013 1080 Kč měsíčně) v případě, že nebude mít zaměstnání, nebude OSVČ, nepřihlásí se na úřad práce ani z  jiného důvodu za něj nehradí pojistné stát

Vznik i zánik nároku na zařazení mezi státní pojištěnce je každý pojištěnec povinen své pojišťovně oznámit a doložit do 8 dnů. Vysoké školy většinou ukončení studia nahlašují zdravotním pojišťovnám, resp. odhlašují studenta z kategorie státního pojištěnce.

Sleva na dani - dálkové a kombinované studium

Sleva na dani  pro rodiče  při kombinovaném či dálkové studiu dítěte

Znění platné pro rok: 2016, 2015, 2014, 2013

Soustavná příprava na budoucí povolání  se v tomto případě posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

V souladu s §12-§15 se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje:

a) Doba studia na středních a vysokých školách v ČR ,

    s výjimkou

1. studia za trvání služebního poměru,

2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením38a) prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,10a)

c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

Sleva  na studující dítě náleží rodiči  při dálkovém, distančním nebo kombinovaném  studiu vysoké školy, nikoliv při studiu střední školy.

Vysoká škola není uvedena ve výjimkách, proto na jakkoliv pracující a dálkově studující dítě VŠ náleží rodiči sleva na dani v roční výši.