Povinnost podat daňové přiznání

Nejčastější situace, kdy mám jako fyzická osoba povinnost podat daňové přiznání ...

Znění pro rok: 2013

A) Mám závislou činnost (zaměstnání) a...

      Nepodepsal jsem u některého ze zaměstnavatelů, které jsem měl postupně za sebou,  „Prohlášení k dani“(tzv. růžový formulář) a přitom mi byla srážena záloha na daň. Tzn., že jsem měl příjmy vyšší než 5000 Kč měsíčně. Pokud jsem měl nižší než 5000 Kč, byla mi sražena tzv. konečná srážková daň a nemusím dělat nic, protože daňová povinnost je vypořádána. Zde je namístě zvážit, zda je  pro mě výhodné nemít podepsané „Prohlášení k dani. Ve většině běžných případů to výhodné není. Podepsáním Prohlášení  (i dodatečně, do 15.února) se ze srážkové daně stane zálohová a díky slevě na dani sraženou zálohu dostanu zpět v rámci ročního zúčtování u zaměstnavatele)

      Měl jsem souběžně (zároveň) někdy v průběhu roku  dva a více zaměstnavatelů. Formulář „Prohlášení k dani jsem mohl podepsat pouze u jednoho z nich, daňovou povinnost nemám vypořádanou.

      Měl jsem kromě příjmů ze zaměstnání ještě jiné příjmy vyšší než 6000 Kč za rok.      A to: příjmy z podnikání (§7 ZDP- ze živnosti, zemědělské výroby, autorské honoráře atd), nebo z kapitálového majetku (§8 ZDP- dividendy, podíly na zisku, úroky a jiné výnosy, pokud nepodléhají zvláštní srážkové dani), nebo z pronájmu (§9ZDP – bytu, domu,, zemědělské půdy, movitých věcí) nebo ostatní neosvobozené příjmy (§10 ZDP- důchod nad 288 000 Kč, příležitostná činnosti, prodej auta do 1 roku atd., vrácení slevy při předčasném ukončení životního pojištění nebo penzijního spoření atd.)

Podepsání „prohlášení k dani“ u zaměstnavatele zjednodušeně řečeno  znamená   čerpání slev na dani.

Podávám-li daňové přiznání a měl jsem zaměstnavatele, musím si od něj vyžádat „Potvrzení o zdanitelných příjmech. Zaměstnavatel má povinnost mi ho vydat do 10 dnů od podání žádosti.

B) Jsem OSVČ nebo pronajímám nemovitost a ...

      Mám příjmy vyšší jak 15 000 Kč za rok

      Vykazuji daňovou ztrátu

C) Jsem nevýdělečně činný starobní důchodce a ...

      Mám důchod vyšší než 288 000 Kč za rok

D) Jsem výdělečně činný starobní důchodce a...

      Součet mých příjmů ze zaměstnání a základů daně (rozdíl příjmů a výdajů) z podnikání a pronájmu je vyšší než 840 000 Kč ročně

E) Jsem občan bez výdělečné činnosti a získal jsem víc jak 15 000 Kč ročně  např.

      prodejem nemovitosti do 5 let od nabytí

      prodejem auta do 1 roku od nabytí nebo do 5 let od vyřazení z obchodního majetku v „podnikání“

      převodem členských práv k družstevnímu bytu do 5 let od doby, kdy jsem je sám nabyl

F) Jsem občan bez výdělečné činnosti a získal jsem z příležitostné (jednorázové) činnosti nebo pronájmu movitých věcí víc jak 20 000 Kč za rok

Např.

      prodal jsem ovoce ze své zahrady, zeleninu, seno....

      vypomáhal jsem na stavbě, v kuchyni...

      postavil jsem sousedovi plot, sekal zahradu...

      pronajal jsem na 3 měsíce své nákladní vozidlo, brusku, obráběcí stroj, pilu...

      prodal jsem vytěžené dřevo ze svého lesa

Příjmy z příležitostných činností nebo pronájmu movitých věcí

Jak zdaňovat příjmy z příležitostných činností a pronájmu movitých  věcí...

 Znění platné pro rok: 2013

Příležitostnou činností podle § 10 daňového zákona se např. rozumí příležitostná úprava pozemku souseda, pomoc při sklizni ovoce a zeleniny, prodej přebytečných výpěstků z vlastní zahrady. Jde o jednorázové, nahodilé, neopakující se činnosti.

Příjem z pronájmu může být nahodilým jen tehdy, jedná-li se o pronájem movitých věcí. Pojem „nahodilý, příležitostný“ není v zákoně nijak definován. Praxe je taková, že pokud např. pronajmu kolegovi automobil nebo počítač či sekačku na celý rok, zcela určitě před finančním úřadem neobhájím, že jde o příležitostný pronájem. Bude se jednat o příjmy z pronájmu dle § 9 daňového zákona. Pronajmu-li ale jmenované movité věci na měsíc, půjde o příležitostný pronájem podle § 10.

Na druhou stranu pronájem věcí nemovitých (byť příležitostný) je vždy považován za příjem z pronájmu dle § 9 a nikdy nemůže být zdaňován jako příležitostná činnost.

Příjmy z příležitostných činností a příležitostného pronájmu, pokud nepřesáhnou v roce  20 000 Kč jsou od daně osvobozeny.

Příklad:

Starobní důchodce v průběhu roku prováděl příležitostně zednické práce. Celkem získal odměnu 19 000 Kč. Jiné příjmy neměl. Jde o příjem osvobozený od daně, poplatník nepodává daňové přiznání.

V případě prodeje movitých věcí je nejdříve potřeba vyloučit případy, kdy půjde o příjmy od daně osvobozené.  Nejde-li o příjmy osvobozené  je potřeba přiznat daň z příjmu. Inkasovaný příjem je však možno snížit o výdaje a snížit si tak základ daně.  

V případě neosvobozených příjmů půjde nejčastěji o případy nedodržení časového testu – např. automobil je prodán do 1 roku od nabytí

Co lze uplatnit jako výdaj:

Při prodeji věci  lze jako výdaj uplatnit cenu, za kterou byla prodávaná věc  prokazatelně nabyta.

Jedná-li se o věc zděděnou nebo darovanou, výdajem je cena stanovená pro účely výpočtu daně dědické nebo darovací, tj. cena uvedená ve znaleckém posudku.

Jedná-li se o  automobil, který byl předmětem finančního leasingu s následnou koupí, je výdajem celkově zaplacené nájemné, včetně marže (přirážky nad kupní cenu).

 

Příklad

Fyzická osoba prodala automobil, který vlastnila 7 měsíců, za 200 000 Kč. Koupila ho za 250 000 Kč.

Prodejce musí podat daňové přiznání. Jako příjem uvede 200 000 Kč a jako výdaj 250 000 Kč. V § 10 nelze vykázat daňovou ztrátu, tudíž základ daně a daň je nula. Přiznání ale musí být podáno.

Ukončení studia na VŠ a zdravotní pojištění

Ukončení studia na VŠ z pohledu zdravotního pojištění

Znění pro rok: 2014, 2013

Po dobu soustavné přípravy na budoucí povolání na VŠ je plátcem pojistného za studenta stát. Do dovršení 26 let. Ještě v měsíci, kdy dovršíl student 26 let a nepracuje, je plátcem pojistného stát. Podíváme se podrobněji na to, co se považuje za tuto dobu při řádném a mimořádném ukončení studia na VŠ.

a) Při řádném ukončení VŠ je dnem ukončení studia den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Není důležité datum promoce. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se přitom ještě dále považuje:

Ø      Kalendářní měsíc, v němž bylo řádně  ukončeno studium, bez ohledu na skutečnost, je-li v té době student výdělečně činný.

Ø      A dále ještě kalendářní měsíc po něm následující. Ale ten jen za podmínky, že student nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci.

Pozn.

Podmínka celého měsíce není splněna v případě, že student nastoupí na brigádu např. až  od 2.6. do 30.6..V tomto případě nevykonává celý měsíc výdělečnou činnost a stát je plátcem zdravotního pojištění.

Ø      Nezaopatřeným dítětem je student i po dobu od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se bezprostředně stane studentem téže nebo jiné vysoké školy, nejdéle však po dobu tří kalendářních měsíců, pokud další studium bylo zahájeno v nejbližším možném termínu, tzn. např. období mezi bakalářským a magisterským studijním programem.

b) Do kdy trvá soustavná příprava na budoucí povolání při mimořádném ukončení studia?

Ø      Při zanechání studia do dne, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě doručeno písemné vyjádření studenta o zanechání studia

Ø      Při zániku akreditace studijního programu do dne, kdy uplynula lhůta stanovená rozhodnutím MŠMT

Ø      Při odnětí akreditace studijního programu VŠ dnem, ke kterému VŠ oznámila zrušení studijního programu

Ø      Při vyloučení ze studia dnem, kdy rozhodnutí o vyloučení nabylo právní moci

Ø      Při nesplnění požadavku studijního programu dnem stanoveným studijním a zkušebním řádem konkrétní VŠ

Ø      Při přerušení studia doba mimo stanovené  přerušení v souladu se  studijním a zkušebním plánem VŠ  

Možnosti absolventa po ukončení studia:

• Nastoupí do zaměstnání a hradí za něj pojistné  zaměstnavatel
• Začne podnikat jako OSVČ a platí pojistné sám
• Nesežene práci a přihlásí se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, hradí za něj pojistné stát.
• Bude si platit pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů (pro rok 2013 1080 Kč měsíčně) v případě, že nebude mít zaměstnání, nebude OSVČ, nepřihlásí se na úřad práce ani z  jiného důvodu za něj nehradí pojistné stát

Vznik i zánik nároku na zařazení mezi státní pojištěnce je každý pojištěnec povinen své pojišťovně oznámit a doložit do 8 dnů. Vysoké školy většinou ukončení studia nahlašují zdravotním pojišťovnám, resp. odhlašují studenta z kategorie státního pojištěnce.

Sleva na dani - dálkové a kombinované studium

Sleva na dani  pro rodiče  při kombinovaném či dálkové studiu dítěte

Znění platné pro rok: 2016, 2015, 2014, 2013

Soustavná příprava na budoucí povolání  se v tomto případě posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

V souladu s §12-§15 se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje:

a) Doba studia na středních a vysokých školách v ČR ,

    s výjimkou

1. studia za trvání služebního poměru,

2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením38a) prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,10a)

c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

Sleva  na studující dítě náleží rodiči  při dálkovém, distančním nebo kombinovaném  studiu vysoké školy, nikoliv při studiu střední školy.

Vysoká škola není uvedena ve výjimkách, proto na jakkoliv pracující a dálkově studující dítě VŠ náleží rodiči sleva na dani v roční výši.

Povinnost nulových přehledů nebo hlášení

Povinnosti i v případě, že OSVČ  nemá příjmy ke zdanění

  

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DAP) je povinen podat každý subjekt, kterému to ukládá zákon nebo ten poplatník, kterého vyzve finanční úřad. Pokud tuto povinnost nesplníte, může vám být uložena pokuta.

Jestliže jste registrováni k dani a nemáte tzv. přerušenou živnost, a v uplynulém roce jste neměli žádné příjmy ke zdanění nebo měli příjmy, které nezaložily povinnost podávat DAP, přesto musíte komunikovat s finančním úřadem, ČSSZ a zdravotní pojišťovnou.

Finanční úřad

Finančnímu úřadu je potřeba  sdělit skutečnost, že za uplynulé zdaňovací období vám nevznikla povinnost podat daňové přiznání (§136 odst. 5 Daňového řádu). Lhůta pro toto sdělení je shodná se lhůtou pro podání DAP, tedy letos do 31.3.2013. Pro sdělení neexistuje zvláštní formulář, stačí napsat běžnou korespondenci.

Druhou možností je vyplnit formulář DAP s nulovými hodnotami např. v řádku 42, 56 a 57, na zadní straně podepsat, uvést datum a doručit na FÚ.

ČSSZ a zdravotní pojišťovny

OSVČ, která není povinna podávat daňové přiznání, musí podat  „Přehled o příjmech a výdajích“ pro ČSSZ.

Daňovým základem je příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.  Pokud nejsou příjmy žádné, je daňovým základem nula.

Stejně se postupuje v případě podání „Přehledu“ zdravotním pojišťovnám. Pokud OSVČ nemá povinnost podat DAP, ve vztahu  ke své zdravotní pojišťovně musí podat tzv. nulový Přehled o příjmech a výdajích.

Pro úplnost uvádím povinnosti „nulových“ hlášení v ostatních daních:

• v zákoně o DPH je v § 101 odst. 1 stanoveno, že plátce je povinen podat daňové přiznání i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost;
• v zákoně o daních z příjmů jsou právnické osoby povinny podat podle § 38m odst. 1 daňové přiznání vždy vyjma případů uvedených v § 38m odst. 7 tohoto zákona,
• v zákoně o dani silniční je v § 15 odst. 3 stanoveno, kdy poplatník není povinen daňové přiznání podat;
• podle zákona o dani z nemovitostí má poplatník povinnost podat „nulové“ daňové přiznání pouze v případě, že uplatňuje osvobození od daně podle § 9 tohoto zákona, v ostatních případech nulové přiznání nepodává;
• podle zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí podává poplatník daňové přiznání (i nulové) vždy kromě případů vyjmenovaných v § 21 odst. 5 a 6 tohoto zákona.

Závěrem lze říci, že poplatník registrovaný k určité dani nepodává daňové přiznání vždy. Je třeba se řídit příslušným zákonem a vyhledat, zda se na něj tato povinnost vztahuje, nebo ne. Následně důvod nepodání daňového přiznání sdělit finančnímu úřadu, případně tak učinit po jeho výzvě.

Zdaňování důchodů

Zdaňování důchodů, hranice pro osvobození

 Znění platné pro roky: 2016, 2015, 2014, 2013

Dani z příjmů podléhá pravidelně vyplácený důchod nebo penze z povinného systému důchodového pojištění, který v ročním součtu roce přesáhne částku 36 násobku minimální mzdy, což je do roku 2013  288 000 Kč (pro rok 2014: 306 000 Kč, pro rok 2016: 331 200 Kč).  Do částky se započítává i případný důchod pozůstalostní vyplácený souběžně s důchodem starobním či invalidním.

Od roku 2011 podle ZDP (zákon o daních z příjmů) podléhají zdanění také pravidelně vyplácené důchody a penze pokud má důchodce ještě další příjmy nad limit 840 000 Kč ročně.

Do limitu se započítávají všechny příjmy ze zaměstnání, vč. odstupného (§ 6 ZDP), základ daně z příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti (§ 7 ZDP) a základ daně z příjmů z pronájmu.

Přitom do příjmů ze zaměstnání se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy zdaněné konečnou srážkovou daní (ne záloha na daň). V úvahu se berou příjmy hrubé. Ne superhrubá mzda.

Základem daně u příjmů z podnikání a pronájmu  se rozumí kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Pozor důležitá aktualita!!!

Poslední zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. obsahuje  přechodné ustanovení týkající se zdaňovacího období roku 2013. Podle tohoto přechodného ustanovení se pro období let 2013 až 2015 (pro 2015 nová změna, viz níže) nepoužije ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů, tzn. že nebude zdaňován důchod z důvodu překročení součtu příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 částkou vyšší než 840 000 Kč.

Pro rok 2015 a následující roky:

Novelou daňových zákonů účinnou k 1. lednu 2015 se přechodné opatření pro rok 2015 ruší.  Tzn., že ten, kdo za rok 2015 (a následující roky)  vydělá víc jak 840 000 Kč bude zdaňovat celý důchod. Původně mělo opatření platit i pro rok 2015. A neplatí!

Roky  2013 a 2014 zůstávají beze změny, starobní důchodci nezdaňují své důchody, i když měli příjmy vyšší než  limit 840 000 korun.

Možné varianty z praxe:

•      Pokud součet  příjmů ze „zaměstnání, podnikání a pronájmu“ přesáhne částku 840000 Kč za rok, zdaňuje   důchodce veškerý svůj  důchod. Neplatí pro roky 2013-2014!!! nebude zdaňováno!
•       Pokud hranici nepřekročí, ale má roční důchod do roku 2013 vyšší než 288 000 Kč  (za rok 2014 vyšší než 306 000 Kč, za rok 2016 vyšší než 331 200 Kč), musí zdanit rozdíl mezi vyplaceným důchodem a těmito částkami dle příslušných let.
•       Pokud hranici nepřekročí a má důchod menší než uvedené limity, nic nezdaňuje

Při překročení výše uvedených limitů je poživatel důchodu povinen podat daňové přiznání a do formuláře daňového přiznání Přílohy č. 2 – Ostatní příjmy podle § 10 uvést částku důchodu ke zdanění.

Kromě částky důchodu ke zdanění uvádíme do daňového přiznání  veškeré příjmy za kalendářní rok , využijeme odpočty i slevy na dani. Daň vypočteme a zaplatíme FÚ.

 Jednorázový doplatek důchodu za dobu od vzniku nároku v minulosti do data vyřízení žádosti je od daně osvobozen, tj. např. tzv. jednorázový doplatek při zpětném přiznání důchodu.